Malá plavidla

Fenomén provozování malých plavidel je rozšířen zejména na kanálech – účelových vodních cestách, především ve Francii, Holandsku a Anglii. V České republice se tento způsob rekreace rozšířil až v 60. letech 20. století, kdy vycestovat mimo hranice ČSSR bylo možné nejdále do NDR a to ještě na výjezdní doložku. V té době se začaly formovat kluby, sdružující majitele malých kajutových plavidel. V rámci volnočasových aktivit se pořádaly nejen závody, ale i poznávací plavby na Vltavě a Labi.

V několika posledních letech se na Vltavě i Labi začínají objevovat půjčovny malých plavidel, ve kterých zatím není nabídka plavidel zdaleka na takové úrovni jako je třeba v Holadsku nebo ve Francii. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn i nedotatečnou infrastrukturou přístavišť, vývazišť a kotvišť pro tato plavidla. V České republice bohužel nejsou vybudovány ani servisní a tankovací stanoviště, natož pak specializované loděnice pro malá plavidla.

Vzestup zájmu o Baťův kanál

Po roce 1990 začal směřovat, ne příliš rychlý rozvoj těchto aktivit k cestovnímu ruchu, což vedlo ke vzniku několika společností, se zaměřením na pronájem malých kajutových plavidel. V tomto kontextu nelze přehlédnout zvýšený zájem o Baťův kanál, kde čilý lodní provoz a aktivity cestovního ruchu, zažívají momentálně mohutný nástup.

 "Myšlenka regulace řeky Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho tragické smrti o pět let později se tohoto smělého plánu ujal Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy a výstavba kanálu měla pro firmu Baťa několik významů. Kromě realizace starého snu o propojení evropských veletoků se jednalo o přepravu lignitu z dolu v Raštíkovicích do továren a tepláren v Otrokovicích, která byla po železnici finančně nevýhodná, a také o vybudování melioračního systému v okolí řeky Moravy."

Tato vodní cesta je dlouhá 51,8 km a spojuje Otrokovice u Kroměříže se Skalicí na Slovensku. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun, plavební hloubka byla 1,5 m. Trasa začínala v přístavu v Otrokovicích a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Lodě musely proplout 14 plavebními komorami, které pomáhaly překonat výškové rozdíly hladiny. Tato stavba, probíhající v letech 1934 až 1938, měla pro baťův koncern nemalý význam, spočívající v tom, že zajišťovala levné dopravní propojení na velké toky. Nicméně, počítalo se rovněž i s druhotným využitím pro zavlažování a meliorace. Je pochopitelné, že finanční účast firmy Baťa, byla při výstavbě této vodní komunikace, zcela dominantní. V roce 1996 vznikla Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, která dodnes přispívá k popularizaci tohoto vodního díla. Následně se v roce 2002 objevila obecně prospěšná společnost Baťův kanál, podílející se na organizaci provozu, podporující podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu a provozuje informační centrum.

Baťův kanál v posledních letech zažívá velký rozvoj v rámci cestovního ruchu se na tomto úseku pronajímají hausbóty, motorové čluny, organizují se cyklistické výlety a ostatní doprovodné služby. Plavba na této účelové vodní cestě je standardně upravena zákonem č.114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, ale je nutné počítat i s vyhláškou Ministerstva dopravy č. 241/2002 Sb. o taxaci vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.