Pražské přívozy 2026: historie, trasy, ceny a jízdní řády

Pražské přívozy – historie a současnost: lodě, které spojují břehy Vltavy

Praha je město, které by bez Vltavy nebylo Prahou. Řeka po staletí ovlivňuje podobu města, dopravu, obchod i každodenní život jeho obyvatel. A protože Vltavu bylo vždy potřeba překonávat, vznikaly na jejích březích mosty, brody – a také přívozy.

Zatímco dnes máme v Praze desítky mostů, metro, tramvaje a hustou síť silnic, přívoz má stále své místo. Je totiž jednoduchý, praktický a zároveň nabízí něco, co žádný autobus ani tramvaj nedokáže – krátkou plavbu po Vltavě.

Pražské přívozy jsou dnes součástí Pražské integrované dopravy (PID). V roce 2026 funguje pět pravidelných linek: P1, P2, P4, P5 a P6. Dvě z nich jsou celoroční, tři sezonní.

A jejich historie je mnohem delší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Přívoz jako jeden z nejstarších způsobů, jak překonat Vltavu

Představme si Prahu před několika staletími.

Vltava byla důležitou dopravní cestou, ale zároveň představovala překážku, kterou bylo potřeba překonat. Tam, kde nebyl most nebo byl příliš daleko, se nabízela jednoduchá možnost – loď a převozník.

Přívoz umožňoval přepravu lidí, zvířat, nákladů a později také různých vozidel z jednoho břehu na druhý.

Přesné datum vzniku prvního pražského přívozu dnes už určit nelze. Pražská integrovaná doprava uvádí, že přívozy v Praze existovaly prakticky od nepaměti a jejich počátky nelze spolehlivě doložit.

Převozník tak patřil po staletí k lidem, kteří byli pro život kolem řeky nezbytní.

Praha měla desítky přívozů

Dnes si možná při slově "pražský přívoz" představíme několik současných linek PID. Historická Praha však měla přívozů mnohem více.

Podle materiálů Pražské integrované dopravy se přívozy v minulosti provozovaly téměř na padesáti místech dnešního území Prahy. Ještě v první polovině 20. století jich fungovala téměř polovina.

To je číslo, které stojí za zamyšlení.

Dnešní Praha je městem mostů. V minulosti ale byla situace úplně jiná. Pokud člověk potřeboval přejít nebo přejet Vltavu, mohl někdy čekat na přívoz podstatně kratší dobu, než by mu trvala cesta k nejbližšímu mostu.

Přívoz tak nebyl turistickou atrakcí. Byl běžnou součástí každodenní dopravy.

Převozník – člověk, který znal řeku

Na historickém přívozu nebyla nejdůležitější technologie, ale člověk.

Převozník musel dobře znát řeku, proud, mělčiny, břehy i změny vodního stavu. Musel vědět, kdy může vyplout a kdy je naopak bezpečnější zůstat u břehu.

Vltava totiž není statická vodní plocha.

Její proud, hladina i charakter se mění. To platilo před několika staletími stejně jako dnes.

Moderní přívozník má samozřejmě k dispozici mnohem dokonalejší plavidlo, motor, navigační a komunikační prostředky. Základní princip jeho práce je ale stále stejný: bezpečně převézt cestující z jednoho břehu na druhý.

Mosty začaly přívozy vytlačovat

S rozvojem Prahy začaly přívozy postupně ztrácet svůj význam.

Největší změnu přinesla samozřejmě výstavba mostů.

Jakmile vzniklo pevné spojení mezi oběma břehy, bylo možné Vltavu překonat kdykoliv bez čekání na loď. Rozvoj tramvajové, autobusové a později automobilové dopravy tento trend ještě posílil.

Přívozy tak postupně mizely.

Tam, kde byl kdysi převozník důležitou součástí místního života, vznikl most nebo jiné dopravní spojení.

Poslední historický přívoz skončil v roce 1992

Úbytek přívozů pokračoval během celého 20. století.

Nakonec zanikl i sedlecký přívoz, který byl posledním provozovaným historickým pražským přívozem. Jeho provoz skončil v roce 1992.

Mohlo se zdát, že tím příběh pražských přívozů definitivně skončil.

Jenže Vltava se měla do pražské dopravy znovu vrátit.

A tentokrát jako součást moderního integrovaného dopravního systému.

Velký návrat přívozů v roce 2005

Novodobá éra pražských přívozů začala 1. července 2005.

Tehdy byl obnoven přívoz mezi Sedlcem a Zámky, který dostal označení P1. Stal se prvním přívozem začleněným do systému Pražské integrované dopravy.

Praha tak po více než deseti letech znovu získala pravidelnou lodní dopravu, která nebyla pouze výletní, ale fungovala jako skutečná součást veřejné dopravy.

A přívozy se začaly rychle rozšiřovat.

Jak vznikaly současné pražské přívozy?

Po P1 následoval přívoz P2 mezi Podbabou a Podhořím, který byl do provozu uveden v roce 2006.

V roce 2007 přibyl přívoz P3 mezi Lihovarem a Veslařským ostrovem, později provozovaný v trase Dvorce – Lihovar.

V roce 2008 se síť rozšířila o přívozy P4 a P5 a ještě v témže roce byl zahájen provoz přívozu P6 mezi Lahovičkami a Modřany. Historický přehled PID potvrzuje také pozdější rozšíření provozu a změny jednotlivých linek.

Z přívozů se postupně stala poměrně rozsáhlá síť.

Přívozy už nejsou jen turistická atrakce

Na novodobém vývoji pražských přívozů je zajímavé, že se z nich velmi rychle stal skutečný dopravní prostředek.

Lidé je využívají při cestě do práce, do školy, za nákupy, při cestování na kole i při výletech.

Přívoz P2 je například zajímavou alternativou při cestě do Troje a k pražské zoologické zahradě. PID jej doporučuje jako spojení ke vstupu Sklenářka.

A právě v tom je jejich největší kouzlo.

Přívoz není vyhlídková plavba, která náhodou někoho přepraví přes řeku. Je to veřejná doprava, která náhodou vede po vodě.

Přívoz P3 – poslední kapitola jedné linky

Historie pražských přívozů pokračovala až do současnosti a jednou z nejzajímavějších kapitol byl přívoz P3.

Ten spojoval oblast Dvorců a Lihovaru a během své existence přepravil více než 1,3 milionu cestujících a přibližně 150 tisíc jízdních kol.

Jeho osud nakonec zopakoval historii mnoha starších přívozů.

Tentokrát však přívoz nevytlačil nový most z 19. století, ale moderní Dvorecký most.

V roce 2026 byl proto P3 ze sítě pravidelných přívozů vyřazen. Poslední mimořádná jízda proběhla 17. dubna 2026 v souvislosti se slavnostním otevřením Dvoreckého mostu.

Je to vlastně krásná symbolika:

Přívoz v minulosti často končil proto, že vznikl most. A přesně totéž se stalo i v roce 2026.

Pražské přívozy v roce 2026

V současnosti je v systému PID pět pravidelných přívozních linek:

Aktuální mapy jednotlivých linek zveřejňuje PID samostatně pro P1, P2, P4, P5 a P6.

P1 – Sedlec – Zámky

Přívoz P1 spojuje Sedlec na levém břehu Vltavy se Zámky na pravém břehu.

Je v provozu celoročně.

Provozní doba

Pracovní dny: od 5:25 do 20:00
Sobota, neděle a svátky: od 6:45 do 20:00

Základní interval je 30 minut, ve špičkách může být zkrácen na 15 minut. PID uvádí také možnost dalších plaveb na požádání.

P1 je zajímavý například pro pěší turisty a cyklisty, kteří chtějí kombinovat výlet na obou březích Vltavy.

P2 – V Podbabě – Podhoří

Přívoz P2 patří k nejvytíženějším a nejvýznamnějším pražským přívozům.

Spojuje Podbabu s Podhořím a vytváří zajímavé spojení mezi Prahou 6 a pravým břehem Vltavy.

Velkou výhodou je také možnost využít P2 při cestě do Troje a k zoologické zahradě.

Provozní doba

Pracovní dny: od 5:25 do 22:00
Sobota, neděle a svátky: od 6:30 do 22:00

Interval je 15 minut. P2 je tedy nejčastěji jezdícím pražským přívozem.

P4 – Dostihová – Belárie

Přívoz P4 spojuje Dostihovou na levém břehu s Belárií na pravém břehu.

Je sezonní, standardně v provozu od dubna do října.

Provozní doba

Pracovní dny: od 7:00
Víkendy a svátky: od 8:00

Podle délky denního světla končí provoz přibližně v 19:00, 20:00 nebo 21:00.

Interval je přibližně 20 minut.

P5 – Císařská louka – Kotevní – Výtoň

Přívoz P5 je z pohledu návštěvníka Prahy jedním z nejzajímavějších.

Spojuje Císařskou louku, Kotevní a Výtoň a umožňuje velmi příjemně kombinovat procházku podél Vltavy s krátkou plavbou.

P5 je sezonní a jezdí denně.

Provozní doba

Od 8:00 do přibližně 19:00–21:00, podle denního světla.

Interval je přibližně 20 minut.

P6 – Lahovičky – Nádraží Modřany

Přívoz P6 spojuje Lahovičky s Nádražím Modřany.

Je velmi zajímavý především pro pěší a cyklisty, protože umožňuje kombinovat plavbu přes Vltavu s dalšími trasami v jižní části Prahy.

Provozní doba

Pracovní dny: od 7:00
Víkendy a svátky: od 8:00

Provoz končí podle denního světla přibližně v 19:00–21:00.

Interval je přibližně 20 minut. I zde PID umožňuje v určitých případech další plavby na požádání.

Kolik stojí jízda pražským přívozem?

Velkou výhodou pražských přívozů je jejich zapojení do systému Pražské integrované dopravy.

Na přívozech tedy platí běžné jízdenky PID pro Prahu.

Pro rok 2026 jsou například ceny plnocenného jízdného:

Existují samozřejmě také zvýhodněné tarify pro některé skupiny cestujících.

Pro návštěvníka Prahy je přitom důležité, že časová jízdenka není určena pouze pro přívoz. Platí v rámci příslušného rozsahu také v dalších prostředcích PID.

A co jízdní kola?

Pražské přívozy jsou velmi oblíbené mezi cyklisty.

Kolo je možné na přívozu přepravit a přeprava jízdních kol je v rámci systému PID zdarma.

Díky tomu mohou přívozy fungovat jako zajímavé "lávky" pro cyklistické výlety podél Vltavy.

Místo dlouhé objížďky přes most jednoduše přijedete k přístavišti, nastoupíte na loď a za několik minut pokračujete na druhém břehu.

Přívoz není vždy v provozu

Je důležité si uvědomit, že přívoz je stále lodní doprava.

A řeka si někdy diktuje podmínky.

Přívozy nejsou z bezpečnostních důvodů provozovány například při zvýšené hladině Vltavy nebo za jiných nepříznivých podmínek ovlivňujících bezpečnost provozu. PID proto zveřejňuje aktuální informace o případných omezeních.

U sezonních linek je navíc potřeba počítat s tím, že přes zimu nejezdí.

V roce 2026 byly sezonní přívozy P4, P5 a P6 uvedeny do provozu 21. března a jejich provoz je plánován do konce října.

Pražské přívozy mají i své rekordmany

Přívozy nejsou jen zajímavostí pro milovníky lodí. Jejich využití ukazuje, že mají v pražské dopravě své místo.

Například v roce 2024 přepravily všechny přívozy PID dohromady přibližně 580 tisíc cestujících.

Nejvyužívanější byla tehdy linka P2 Podbaba – Podhoří, která přepravila více než 247 tisíc cestujících a přibližně 22 tisíc jízdních kol.

To už rozhodně není jen turistická atrakce.

Dvacet let přívozů v PID

V roce 2025 uplynulo dvacet let od obnovení pražských přívozů v systému PID.

Pražská integrovaná doprava při této příležitosti připravila výstavu a také publikaci věnovanou historii a současnosti pražských přívozů, včetně dobových fotografií a archivních materiálů.

Dvacet let moderní historie je přitom jen malou částí mnohem delšího příběhu.

Přívozy byly v Praze dávno před PID, před tramvajemi, před automobily a vlastně i před většinou dnešní podoby města.

Od vesla k motoru

Když se člověk podívá na vývoj pražských přívozů z pohledu lodní dopravy, je krásně vidět, jak se proměňovala technika.

Historický převozník měl k dispozici jednoduchou loď, vesla nebo jiné primitivní pohonné zařízení a především vlastní zkušenost.

Dnešní přívozní lodě jsou úplně jinde.

Mají motorový pohon, moderní konstrukci, bezpečnostní vybavení, osvětlení, navigační a komunikační prostředky a musí splňovat příslušné požadavky pro provoz na vodní cestě.

Úkol ale zůstal stejný.

Dostat člověka bezpečně z jednoho břehu na druhý.

Vltava jako dopravní cesta

Pražské přívozy nám připomínají ještě jednu důležitou věc.

Vltava není pouze místo, na které se chodíme dívat.

Je to vodní cesta.

Po Vltavě plují osobní lodě, nákladní plavidla, pracovní lodě, sportovní čluny, rekreační plavidla – a také lodě veřejné dopravy.

Přívozy jsou přitom možná nejjednodušším příkladem toho, jak lze vodní cestu využít jako součást městské dopravy.

Pražský přívoz jako malý výlet

A právě proto stojí za to přívoz někdy využít i tehdy, když nikam nutně nepotřebujete.

Vyrazit na procházku podél Vltavy, vzít si kolo, dojít k přístavišti a místo tramvaje nebo autobusu nastoupit na loď.

Za několik minut jste na druhém břehu.

Bez kolon.

Bez hledání parkovacího místa.

A hlavně – na chvíli jste na vodě.

Pro někoho je to každodenní doprava. Pro jiného malý výlet.

A možná právě v tom spočívá kouzlo pražských přívozů.

Pražské přívozy 2026 – rychlý přehled

P1 – Sedlec ↔ Zámky
Celoroční přívoz, základní interval 30 minut, ve špičkách 15 minut.

P2 – V Podbabě ↔ Podhoří
Celoroční přívoz, interval 15 minut.

P4 – Dostihová ↔ Belárie
Sezonní přívoz, interval přibližně 20 minut.

P5 – Císařská louka ↔ Kotevní ↔ Výtoň
Sezonní přívoz, interval přibližně 20 minut.

P6 – Lahovičky ↔ Nádraží Modřany
Sezonní přívoz, interval přibližně 20 minut.

P3 – Dvorce ↔ Lihovar
V roce 2026 již není pravidelně provozován. Byl nahrazen Dvoreckým mostem.

Pražské přívozy: tradice, která nezmizela

Pražské přívozy mají za sebou pozoruhodný příběh.

Od dávných převozníků, kteří pomocí jednoduchých lodí spojovali oba břehy Vltavy, přes období ústupu přívozů po výstavbě mostů až po jejich návrat do moderního systému veřejné dopravy.

Některé přívozy zanikly.

Jiné se po desetiletích vrátily.

A další zase skončily ve chvíli, kdy jejich úlohu převzal nový most.

Přesto přívozy zůstávají důležitou součástí Prahy.

Protože Vltava nebyla nikdy jen překážkou, kterou je potřeba překonat. Vždy byla také cestou.

A pražský přívoz je jedním z nejjednodušších způsobů, jak se po této cestě svézt.

Poznámka: Provozní doby, trasy a ceny uvedené v článku odpovídají dostupným údajům PID pro rok 2026. Před cestou doporučujeme ověřit aktuální jízdní řád a případná provozní omezení na stránkách Pražské integrované dopravy.