Richard Konkolski a Niké: příběh českého mořeplavce, který obeplul svět

Richard Konkolski: muž, který obeplul svět na lodi Niké

Richard Konkolski patří mezi nejvýraznější osobnosti československého a českého jachtingu. Rodák z Bohumína se stal prvním Čechoslovákem, který samostatně obeplul svět. Na svou cestu se přitom nevydal na velké oceánské jachtě s moderní elektronikou a pohodlným zázemím. Jeho lodí byla malá plachetnice Niké, kterou si sám navrhl a postavil.

Jeho příběh není jen vyprávěním o jednom mimořádném sportovním výkonu. Je také příběhem o navigaci, technice, odpovědnosti kapitána, rozhodování v náročných podmínkách a schopnosti spolehnout se na vlastní znalosti.

A právě proto má Richard Konkolski co říct i dnešním kapitánům.

Richard Konkolski na Vltavě

Richard Konkolski a začátky u vody

Richard Konkolski se narodil 6. července 1943 v Bohumíně. K jachtingu se dostal už jako mladý a postupně se z okruhového jachtingu dostával k náročnějším plavbám.

Zajímavé je, že moře poprvé spatřil až ve 24 letech. Přesto se během několika let vypracoval mezi významné námořní jachtaře. V roce 1972 se zúčastnil slavného sólo závodu přes Atlantik OSTAR.

A právě tehdy začala cesta, která ho měla přivést až k jednomu z největších výkonů v historii československého jachtingu.

Niké – malá loď s velkým příběhem

Dnes je těžké si představit, že by někdo vyrazil na několikaletou oceánskou plavbu na lodi dlouhé přibližně 7,5 metru.

Richard Konkolski to ale dokázal.

Plachetnici Niké si sám navrhl a její stavba probíhala v Bohumíně. Národní technické muzeum uvádí, že byla postavena v panelovém bytě a dokončena v roce 1972. Loď měla délku přibližně 7,4 metru a šířku 2,31 metru.

Nebyla to velká oceánská jachta. Právě naopak.

Ve své době se Niké stala druhou nejmenší lodí, která úspěšně obeplula svět.

A to je možná jedna z nejzajímavějších částí celého příběhu.

Kapitán musí své lodi rozumět

Konkolski nebyl pouze jachtař. Byl také stavitelem své lodě.

To znamenalo, že velmi dobře znal její konstrukci, vlastnosti i omezení. Když se na oceánu něco pokazilo, nemohl jednoduše zavolat servisní techniky a objednat náhradní díl.

Musel si poradit sám.

Právě zde můžeme najít zajímavou paralelu s dnešním rekreačním kapitánem.

Dobrý kapitán by neměl být pouze člověkem, který umí držet kormidlo. Měl by rozumět také své lodi, její technice, manévrování, bezpečnostnímu vybavení a jejím omezením.

OSTAR 1972 a cesta kolem světa

V roce 1972 Richard Konkolski odstartoval v závodě osamělých mořeplavců přes Atlantik OSTAR.

Z cíle v americkém Newportu následně pokračoval v sólo plavbě kolem světa.

Jeho cesta trvala několik let. Podle údajů na jeho vlastních stránkách urazil během první sólo plavby kolem světa přibližně 33 661 námořních mil během 342 plavebních dnů.

Národní technické muzeum uvádí celkovou trasu přibližně 41 000 námořních mil a dokončení plavby 11. července 1975. Rozdíl v uváděných číslech souvisí s metodikou započítávání jednotlivých úseků plavby.

Trasa vedla například přes Atlantik, Panamský průplav, Tichý oceán, Polynésii, Austrálii, Indický oceán, jižní Atlantik a zpět do Evropy.

Pro dnešního jachtaře je fascinující představit si, jak málo možností měl tehdejší sólo mořeplavec ve srovnání s dnešní dobou.

Žádný chytrý telefon.

Žádné GPS navigace, jak je známe dnes.

Žádné digitální mapy.

Žádný AIS s přehledem okolního provozu.

Kapitán se musel mnohem více spoléhat na námořní mapy, navigační výpočty, meteorologické informace, zkušenosti a vlastní rozhodování.

Co se může kapitán naučit od Richarda Konkolského?

Samozřejmě není potřeba mít ambici obeplout Atlantik, abyste se stali dobrým kapitánem.

Základ je ale podobný.

  1. Znát svou loď

Kapitán musí vědět, jak se jeho loď chová.

Jak reaguje při jízdě vpřed?

Jak reaguje při zpětném chodu?

Jak rychle zastaví?

Jaký má ponor?

Jak se chová při bočním větru?

Jaký má poloměr otáčení?

Jak pracuje motor?

Co udělám, když motor přestane fungovat?

To jsou otázky, které by měl mít kapitán zodpovězené ještě předtím, než se dostane do problémové situace.

  1. Umět se rozhodovat

Na vodě neexistuje tlačítko "zpět".

Kapitán musí rozhodovat často během několika sekund.

Připlouvám k molu.

Fouká boční vítr.

Vedle mě je další loď.

Proud mě stáčí.

Mám pokračovat, nebo raději počkat?

Právě schopnost správně vyhodnotit situaci patří mezi nejdůležitější vlastnosti dobrého vůdce plavidla.

A zkušenost Richarda Konkolského ukazuje, že technika je pouze jedna část úspěšné plavby. Druhou částí je schopnost správně se rozhodnout.

  1. Navigace není jen čára na mapě

Dnešní kapitán má obrovskou výhodu.

Má k dispozici GPS, elektronické mapy, AIS, radar, meteorologické aplikace a další elektronické pomůcky.

To ale neznamená, že navigaci můžeme přenechat elektronice.

Elektronika může selhat.

Může dojít k výpadku napájení.

Může být špatně nastavena.

A především – žádná navigace nerozhodne za kapitána, zda je konkrétní plavba bezpečná.

Proto je důležité rozumět základním principům navigace a orientace na vodě.

  1. Bezpečnost začíná ještě před vyplutím

Richard Konkolski se na své plavby dlouhodobě připravoval. Jeho úspěch nebyl výsledkem náhodného rozhodnutí jednoho rána vyplout na oceán.

Byla za ním konstrukce lodi, příprava, opravy, zásoby, navigace a plánování.

Stejný princip platí i na Vltavě, Labi nebo při plavbě na přehradě.

Bezpečná plavba začíná ještě před nastartováním motoru.

Kontrola počasí, technického stavu lodi, paliva, bezpečnostního vybavení, trasy a předpokládaných rizik může být důležitější než samotné ovládání kormidla.

Niké dnes najdeme v Národním technickém muzeu

Příběh lodi Niké pokračuje i po skončení Konkolského velkých oceánských plaveb.

Po několika letech v soukromých rukou byla loď nakonec získána do sbírek Národního technického muzea. Po opravách se stala součástí jeho sbírky historických plavidel.

Pro milovníky lodí je Niké mimořádně zajímavá právě tím, že není anonymním exponátem.

Je to loď, která skutečně obeplula svět.

A na její palubě je dodnes možné vnímat, jak diametrálně odlišné podmínky měl oceánský jachtař před desítkami let oproti dnešním kapitánům.

Richard Konkolski – inspirace i pro dnešní kapitány

Richard Konkolski během své kariéry obeplul svět celkem třikrát, účastnil se několika transoceánských závodů a vytvořil řadu významných výkonů. Na moři strávil podle Českého rozhlasu dohromady přibližně pět let.

Jeho příběh ale není zajímavý pouze kvůli rekordům.

Ukazuje především jednu důležitou věc:

Kapitánem se člověk nestává tím, že získá průkaz. Kapitánem se stává tím, že se naučí vodu respektovat, rozumí své lodi a dokáže převzít odpovědnost za své rozhodnutí.

A právě proto má smysl učit se základy správně už na začátku.

Kurz VMP jako první krok na cestě kapitána

Pokud vás příběh Richarda Konkolského přivedl k myšlence, že byste také chtěli začít více poznávat svět lodí a plavby, nemusíte hned plánovat cestu kolem světa.

Prvním krokem může být kurz VMP – Vůdce malého plavidla.

Na kurzu se naučíte základy, které budete při skutečné plavbě potřebovat – od pravidel plavebního provozu a navigace až po praktické ovládání malého plavidla.

Možná nikdy neobeplujete svět.

Možná ale jednou budete stát u kormidla vlastní lodi a rozhodnete se vyrazit na delší plavbu po českých řekách, evropských vodních cestách nebo k moři.

A právě tehdy se vám budou hodit znalosti, které jste získali ještě předtím, než jste poprvé vypluli.

Každá velká plavba totiž začíná prvním vyplutím. A každý kapitán se nejprve musí naučit být kapitánem.

Zajímavosti o Richardu Konkolském a lodi Niké

Richard Konkolski a VMP – co mají společného?

Na první pohled může být mezi oceánským sólovým jachtařem a rekreačním kapitánem na české přehradě obrovský rozdíl.

Základní princip je ale stejný:

znát pravidla – znát svou loď – sledovat okolí – předvídat – správně se rozhodovat – a především respektovat vodu.

Právě to je základ dobrého kapitána.

 

P.S: velmi krásnou knihu o Richardu Konkolském napsal Adam Chroust, která se jmenuje "Být první".