Státní plavební správa - historie plavebního úřadu a průkaz VMP
Když se někdo rozhodne udělat si průkaz VMP, tedy průkaz vůdce malého plavidla, dříve či později se setká s názvem Státní plavební správa. Právě tato instituce je v České republice plavebním úřadem a vykonává státní správu a státní dozor v oblasti vnitrozemské plavby.
Pro většinu rekreačních kapitánů je Státní plavební správa známá především jako úřad, který organizuje zkoušky a vydává průkazy vůdce malého a rekreačního plavidla. Její působnost je však mnohem širší. Dozoruje plavební provoz, plavidla a vodní cesty, vede plavební rejstříky, řeší plavební nehody a zajišťuje řadu dalších činností souvisejících s bezpečností plavby.
Historie organizovaného dohledu nad plavbou je přitom mnohem starší než samotná Česká republika.
Historie plavebního úřadu sahá hluboko do minulosti
Plavba po českých řekách má velmi dlouhou historii. S rozvojem obchodu a říční dopravy vznikala také potřeba stanovit pravidla, která by určovala, jak má být plavba provozována.
Podle historických materiálů Státní plavební správy sahají první snahy o regulaci plavby na území Čech až do raného středověku. V roce 920 měl kníže Václav označit Vltavu za "svobodnou silnici na vodě". První plavební předpisy jsou pak spojovány s rokem 1130 a knížetem Soběslavem I.
S rozvojem českých zemí se postupně rozvíjela také pravidla pro vodní dopravu, stavbu vodních děl a provoz na řekách.
Významným obdobím byla vláda Karla IV. V roce 1340 byl ustanoven správní orgán, který měl na starosti záležitosti související s vodní dopravou a vodními stavbami. Šlo o jeden z prvních organizovaných pokusů o výkon správy nad vodní dopravou na území českých zemí.
Od navigačních komisí k modernímu plavebnímu úřadu
S postupným rozvojem lodní dopravy přestávaly být původní jednoduché formy regulace dostačující. V 18. století proto vznikaly specializované orgány zabývající se plavbou.
Důležitým mezníkem byl rok 1764, kdy byla v Praze zřízena Navigační komise.
Význam Labe a Vltavy dále rostl s rozvojem obchodu a průmyslu. Plavba přitom nebyla pouze českou záležitostí. Labe spojovalo české země se severním Německem a Severním mořem, a proto se postupně rozvíjela také mezinárodní pravidla pro plavbu.
V roce 1821 byla například vyhlášena První Labská plavební akta, která upravovala zásady svobody plavby na Labi.
Rok 1920: vznik Československého úřadu plavebního
Za skutečně zásadní mezník v historii dnešní Státní plavební správy lze považovat vznik samostatného Československa.
Po roce 1918 převzalo správu záležitostí souvisejících s plavbou v nově vzniklé republice oddělení pro vodní dopravu Ministerstva veřejných prací.
Dne 15. dubna 1920 pak Národní shromáždění republiky Československé přijalo zákon o zřízení Československého úřadu plavebního.
Právě tento úřad je považován za prvního zákonného předchůdce dnešní Státní plavební správy. V roce 2020 si proto Státní plavební správa připomněla 100 let od vzniku samostatného plavebního úřadu.
Proč se název plavebního úřadu několikrát měnil?
Historie československé a později české plavební správy nebyla jednoduchá. V průběhu 20. století docházelo k celé řadě reorganizací státní správy a plavební úřad proto několikrát měnil své organizační uspořádání i název.
Název Státní plavební správa se poprvé objevil v roce 1955, kdy došlo k nové úpravě státní správy ve vnitrozemské plavbě.
Další významné změny přišly po roce 1989 a v souvislosti s transformací českého hospodářství.
V roce 1992 byly například ze Státní plavební správy vyčleněny veřejné přístavy, které byly následně privatizovány.
Dnešní Státní plavební správa
Současná Státní plavební správa byla zřízena na základě zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, a od 1. října 1995 působí jako plavební úřad.
Je organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu dopravy České republiky. Jejím hlavním úkolem je výkon státní správy a státního dozoru ve vnitrozemské plavbě.
A co to v praxi znamená?
Státní plavební správa například:
- dohlíží na bezpečnost plavebního provozu,
- kontroluje dodržování předpisů při plavbě,
- schvaluje způsobilost plavidel k provozu,
- vede plavební rejstřík a rejstřík malých plavidel,
- vydává lodní listiny,
- řeší plavební nehody,
- provádí zkoušky vůdců plavidel a členů lodních posádek,
- vydává průkazy způsobilosti,
- pověřuje osoby k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla,
- stanovuje některé podmínky provozu na vodních cestách,
- vykonává státní dozor nad plavidly, vodními cestami a plavebním provozem.
Státní plavební správa působí prostřednictvím svých poboček v Praze, Děčíně a Přerově.
Co má Státní plavební správa společného s průkazem VMP?
Pro rekreačního kapitána je jednou z nejdůležitějších činností Státní plavební správy právě vydávání průkazů způsobilosti k vedení malých a rekreačních plavidel.
Pokud se tedy rozhodnete stát vůdcem malého plavidla, absolvujete odbornou přípravu, praktickou část a následně zkoušku. Oprávnění k vedení plavidla je následně vydáváno Státní plavební správou.
Státní plavební správa rovněž stanovuje požadavky, které musí žadatel splnit, a rozsah znalostí a dovedností, které jsou předmětem zkoušky.
Co je průkaz VMP?
Průkaz vůdce malého plavidla je doklad, který opravňuje jeho držitele k vedení malého plavidla za podmínek stanovených právními předpisy.
Pro některá malá plavidla je oprávnění vyžadováno například v závislosti na jejich délce, hmotnosti, výkonu motoru nebo ploše plachet.
Průkaz VMP budete potřebovat pro plavidlo s vlastním strojním pohonem o výkonu nad 4 kW, pokud má lo%d větší hmotnost než 1000 kg (včetně osob a zásob), případně pro plachetnice s celkovou plochou plachet nad 12 m², při splnění dalších zákonných podmínek.
Právě proto se s průkazem VMP setká velká část lidí, kteří si chtějí pořídit motorový člun, větší rekreační loď nebo se chtějí věnovat plavbě na Vltavě, Labi či dalších vodních cestách.
VMP není jen "řidičák na loď"
Často se říká, že průkaz VMP je něco jako řidičský průkaz na loď. Přirovnání je užitečné, ale trochu zjednodušené.
Budoucí vůdce malého plavidla se musí naučit nejen ovládat loď, ale také rozumět pravidlům plavebního provozu, bezpečnosti, signalizaci, základům navigace a dalším oblastem důležitým pro bezpečnou plavbu.
Stejně jako na silnici nestačí umět otočit volantem, nestačí ani na lodi pouze umět nastartovat motor a odjet od mola.
Dobrý kapitán musí vědět, co se kolem něj děje, jaká pravidla platí a jak správně reagovat na vznikající situace.
Zkouška VMP u Státní plavební správy
Zkouška odborné způsobilosti je důležitou součástí získání průkazu.
Státní plavební správa provádí zkoušky způsobilosti a stanovuje rozsah požadovaných znalostí. Praktické dovednosti potřebné k vedení malého plavidla mohou být ověřovány také prostřednictvím osob, které jsou k této činnosti Státní plavební správou pověřeny. Tyto praktické zkoušky realizujeme na našich cvičných plavidlech pro všechny kategorie. www.kapitanjepes.cz
Pro budoucího kapitána proto dává smysl připravovat se nejen na samotný test, ale především na skutečnou plavbu.
Proč je dobré absolvovat kapitánský kurz?
Samostudium může být při získávání základních znalostí užitečné. Při přípravě na VMP však může být obtížné správně pochopit některé praktické souvislosti.
Kapitánský kurz umožňuje spojit:
- teorii plavby,
- pravidla plavebního provozu,
- navigaci,
- značení vodních cest,
- bezpečnost,
- základy meteorologie,
- praktické ovládání plavidla,
- manévrování v přístavu,
- přistávání a odplouvání,
- práci s lanem a základními uzly,
- řešení běžných i krizových situací.
A právě propojení teorie s praxí je podle nás jedním z nejdůležitějších kroků na cestě k tomu stát se skutečně dobrým kapitánem.
Státní plavební správa a bezpečnost na vodě
Úkolem plavebního úřadu není pouze vydávat průkazy.
Jedním z jeho hlavních poslání je bezpečnost plavby.
Státní plavební správa například může při mimořádných situacích upravovat nebo omezovat plavební provoz, vydávat pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a provádět odborná šetření plavebních nehod.
Pravidla, která se mohou začínajícímu kapitánovi někdy zdát zbytečně složitá, mají ve skutečnosti jednoduchý cíl:
aby se lidé na vodě bezpečně potkávali.
Na rozdíl od silnice totiž plavidlo nelze jednoduše zastavit na místě a vodní cesta má svá specifická rizika. Proud, vítr, omezená manévrovatelnost, mosty, plavební komory, mělčiny nebo velká nákladní plavidla mohou vytvořit situace, které vyžadují zkušenosti a správné rozhodování.
Od prvních plavebních předpisů k modernímu kapitánovi
Když se dnes vydáme s motorovým člunem po Vltavě, může se zdát, že s dávnou historií plavby nemáme mnoho společného.
Opak je pravdou.
Pravidla, evidence plavidel, odborná způsobilost posádek, kontrola bezpečnosti a dohled nad plavebním provozem jsou výsledkem staletí zkušeností.
Od prvních pravidel pro plavbu po českých řekách, přes navigační komise a Československý úřad plavební až po dnešní Státní plavební správu se přitom stále opakuje jedna základní myšlenka:
plavba musí být bezpečná, předvídatelná a řízená podle jasných pravidel.
A právě proto má znalost pravidel takový význam i pro každého rekreačního kapitána.
Chcete získat průkaz VMP?
Pokud plánujete vlastní motorový člun, plachetnici nebo si chcete jednoduše rozšířit své znalosti a začít bezpečně řídit malé plavidlo, je kapitánský kurz vhodnou cestou k přípravě na zkoušku VMP.
V našich kurzech VMP se zaměřujeme nejen na znalosti potřebné ke zkoušce, ale také na to, aby budoucí kapitán dokázal získané znalosti skutečně použít na vodě.
Protože cílem není pouze získat průkaz. Cílem je umět bezpečně vést loď.
Až příště uvidíte na průkazu VMP název Státní plavební správa, budete už vědět, že za touto institucí stojí více než sto let historie organizované státní správy v oblasti plavby.
Zdroje a další informace
Historické informace a informace o současné působnosti plavebního úřadu vycházejí z oficiálních materiálů Státní plavební správy, zejména z jejího přehledu historie, působnosti a informací pro vůdce malých a rekreačních plavidel.
Oficiální informace ke zkouškám a průkazům VMP jsou dostupné na webu Státní plavební správy: www.sps.gov.cz