ZKMR Beskydy: Poslední zadokolesový remorkér na Labi

ZKMR Beskydy: Poslední zadokolesový remorkér, který stále slouží na Labi

ZKMR BESKYDY v Děčíne na Labi

Na Labi u Děčína pracuje plavidlo, které jako by připlulo z jiné éry říční dopravy. Zadokolesový motorový remorkér Beskydy je jedinečným technickým svědectvím československého lodního stavitelství. Zatímco většina jeho sesterských plavidel už svou původní službu ukončila, Beskydy dodnes pomáhají nákladním lodím překonávat náročné úseky Labe a zasahují také při vyprošťování plavidel.

Dvanáct zadokolesových remorkérů

Beskydy patří do skupiny dvanácti zadokolesových motorových remorkérů, které byly postupně stavěny od roku 1931 až do druhé poloviny 50. let 20. století. Jejich jména odkazovala na české a slovenské hory, řeky a další známá místa: Blaník, Tábor, Vltava, Morava, Tatry, Šumava, Jeseníky, Kamýk, Slapy, Orlík, Lipno a Beskydy.

První dvojice, Blaník a Tábor, vznikla v roce 1931. Další lodě následovaly v dalších etapách výstavby, mimo jiné v loděnicích v Praze-Libni a v Mělníku. Posledním postaveným plavidlem této řady byly právě Beskydy, které byly spuštěny na vodu v roce 1956.

Tyto remorkéry se staly důležitou součástí československé nákladní plavby. Jejich úkolem bylo vlečení nákladních člunů a lodních sestav, které potřebovaly spolehlivou pomoc při plavbě po řekách. V době, kdy se říční doprava ve velké míře opírala o vlečné čluny, představovaly důležitou součást lodního parku.

ZKMR Beskydy pod hegrem

Proč mají Beskydy koleso na zádi?

Na rozdíl od běžných moderních remorkérů, které využívají především lodní šrouby nebo jiné moderní pohonné systémy, mají Beskydy na zádi velké dvě pohonná kolesa s lopatami.

Tento princip připomíná staré kolesové parníky, ale u Beskyd jde o motorové plavidlo. Pohon je navržen tak, aby loď dokázala účinně pracovat i v podmínkách, které jsou pro jiné remorkéry obtížné. Díky tomuto druhu propulze je možné plout na malých hlobkách, kde právě kolesa mají větší účinnost. Další výhodou je, že nemusejí odečítat potřebnou "marži" na ponoru, což zajišťuje lepší ekonomiku nákladních plavidel. 

Zásadní výhodou je malý ponor. Beskydy mohou operovat i při nízkých vodních stavech, kdy je plavba nákladních lodí na některých úsecích Labe komplikovaná. Právě kombinace výkonu, konstrukce a schopnosti pracovat v mělké vodě dává tomuto historickému plavidlu význam, který zdaleka nekončí u jeho technické zajímavosti.

Beskydy stále pomáhají nákladním lodím

Hlavním úkolem remorkéru je pomoc plavidlům na Labi, zejména v úseku mezi Hřenskem a Ústím nad Labem. Při nedostatečných plavebních hloubkách poskytuje přípřež nákladním lodím a sestavám, které potřebují bezpečně překonat obtížnější části řeky.

Beskydy se uplatňují také při mimořádných událostech. Díky své konstrukci a výkonu mohou pomáhat při vyprošťování lodí, které uvázly na mělčině nebo se dostaly do potíží. Nejde tedy pouze o historický exponát, ale o pracovní plavidlo, jehož schopnosti mají v říční dopravě praktický význam.

V listopadu 2016 získala loď nového vlastníka, kterým se stal český stát. Právo hospodařit s plavidlem vykonává Ředitelství vodních cest ČR. Už v červenci téhož roku byla loď prohlášena za kulturní památku. Její ochrana tak souvisí nejen s historickou hodnotou, ale také se snahou zachovat funkční technickou památku, která stále plní své původní poslání.

ZKMR Beskydy vlečná sestava proti proudu

Co se stalo s ostatními remorkéry?

Osudy zbývajících lodí ze série byly různé. Některé byly vyřazeny a sešrotovány, jiné se dochovaly v pozměněné podobě. Zajímavým příkladem je remorkér Lipno, který byl přestavěn na osobní loď a dnes je známý pod jménem Tyrš.

Právě přestavba na osobní plavidlo ukazuje, že životní příběh staré říční lodi nemusí skončit vyřazením z provozu. Přesto je zachování původní pracovní funkce mimořádně cenné: Beskydy umožňují poznat nejen vzhled a konstrukci historického remorkéru, ale také jeho skutečné využití na řece.

Beskydy tak zůstávají připomínkou doby, kdy zadokolesové remorkéry patřily k důležitým pomocníkům nákladní plavby. Jejich příběh je zároveň příběhem technického řešení, které se i po desetiletích dokáže uplatnit v konkrétních provozních podmínkách.

Technická památka, která má stále práci

Na Beskydech je pozoruhodné právě spojení historie a současnosti. Loď z roku 1956 není jen připomínkou někdejšího průmyslu a lodní dopravy. Její konstrukce má dodnes praktické využití při nízkých vodních stavech i při zásazích, které vyžadují výkonné a spolehlivé plavidlo.

Stát se o svá plavidla dobře stará a tak právě na remorkéru Beskydy je v dobré kondici nejen dnová obšívka, ale plavidlo je vybaveno dokormidlovacím zařízením a radarem.

Zatímco jiné historické lodě dnes obdivujeme především v muzeích nebo při vyhlídkových plavbách, Beskydy zůstávají pracovním remorkérem. Na Labi tak dál pokračuje příběh jednoho z nejzajímavějších plavidel české vnitrozemské plavby.

Beskydy jsou důkazem, že některé lodě nestárnou jen podle roku svého spuštění na vodu. Jejich skutečnou hodnotu ukazuje až to, zda mají co nabídnout i dnešnímu provozu.